Chirurgické oddělení – seznam chirurgických výkonů

Střevo, dlouhá ohebná část trávící trubice, je tvořeno svalovinou a sliznicí a slouží k zpracování potravy a vstřebávání živin. Dělí se na tenké střevo, kde se vstřebává většina živin na něj navazuje tlusté střevo, které vstřebává hlavně vodu a tvoří stolici, zakončeno je konečníkem (rektum).

Nejčastějšími důvody k operaci střev jsou nádorová onemocnění (zhoubné i nezhoubné), zánětlivá onemocnění (např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,..), komplikace divertikulózy (záněty, proděravění střeva – perforace, krvácení), střevní neprůchodnost (ileus), perforace střeva, ischemie střeva (nedokrvení), zúžení střeva nebo srůsty.

Cílem operace je odstranit nemocnou část střeva, obnovit jeho průchodnost a funkci, zabránit komplikacím a zlepšit kvalitu života pacienta. Operace na střevech lze provádět otevřeně (laparotomie) nebo mini-invazivně laparoskopicky. U nás používáme nejmodernější laparoskopické vybavení s 3D technologií obrazu. Při otevřené operaci se provádí klasický řez na břiše, obvykle horizontální nebo vertikální. Laparoskopická operace zahrnuje několik malých řezů (vpichů), do kterých se zavádějí operační nástroje a kamera.

Typ a charakter operace volí chirurg individuálně, podle zdravotního stavu pacienta, umístění a charakteru onemocnění a předchozích operací. Principem operace je odstranění nemocné část střeva spolu s příslušným závěsem. Po odstranění se zdravé části střeva sešijí dohromady (stehem nebo svorkovým přístrojem). V nutných, přísně indikovaných případech, nejsou konce střeva sešity k sobě, ale vytvoří se střevní vývod na přední stěně břišní (tzv. stomie).

Před operací pacient popíjí vyprazdňovací roztok k přípravě střeva, může již být zajištěn centrální žilní vstup a epidurální blokáda (epilinka), což je katetr, bezpečně vedoucí léky od bolesti do blízkosti míchy. První dny po operaci je pacient monitorován na lůžku intenzivní péče, může být napojen na infuze, z ran nebo dutiny břišní mohou vést drenážní hadičky (odvádí přebytečnou tekutiny a krev z místa operace), ty se vytahují dle odvodu přibližně 1. až 2. pooperační den. Po obnovení střevní činnosti je pacient postupně zatěžován stravou. Aktivní pohyb probíhá časně po operaci, bolest je tlumena léky dle potřeby pacienta. Probíhá edukace pacienta a rodiny. V případě stomie jsou pacientům k dispozici i služby odborné stomické poradny s erudovaným personálem – stomickou sestrou a lékařem.

Délka výkonu se pohybuje průměrně okolo 1-3 hodin, dle typu operace a průměrná doba hospitalizace 7-10 dní. Laparoskopické výkony vykazují menší bolestivost, menší operační rány a kratší délku hospitalizace a jsou na našem pracovišti preferovány.

Obecně řečeno, břišní kýla je onemocnění, při kterém dochází k přesunu orgánu nebo tukové tkáně z dutiny břišní do podkoží skrze defekt v břišní stěně. Jako pupeční kýla se označuje kýla v blízkosti pupku. Ventrální kýla je označení pro kýly v oblasti přední stěny břišní, nejčastěji vznikají v místě jizev, kde je oslabená břišní stěna, tzv. kýla v jizvě. Kýla může být doprovázena diastázou, což je rozestoupení přímých břišních svalů (nejedná se o kýlu, ale pouze o oslabení břišní stěny), které se projevuje vyklenutím “stříškou“ ve středu břicha při jeho zatnutí.

Všechny pupeční i ventrální kýly se mohou uskřinout, což je komplikace, při které se obsah kýly (např.: střevo) zasekne v kýle, postupně se zhoršuje jeho životaschopnost až nakonec odumře. Projevuje se obrovskou bolestí kýly, zarudnutím, zvracením, nevolností a mnoha dalšími symptomy. Jedná se o život ohrožující komplikaci a je nutné urychlené vyhledání lékařské pomoci.

Plánované operace ventrálních a pupečních kýl se provádějí zejména proto, aby se předešlo jejich uskřinutí a zvětšování, při potížích se zažíváním nebo vyprazdňováním, které mohou kýly způsobovat, a rovněž z kosmetických důvodů.

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech. Princip operace se odvíjí od její velikosti. U menších kýl, je možný uzávěr kýly speciální plastikou břišní stěny bez nutnosti implantace síťky. V případě větší kýly anebo mnohočetných kýl je zapotřebí využít speciálních způsobů operace a vyztužení síťkou (síťka je tenký, tělem dobře snášený nevstřebatelný materiál, který zpevní oslabené místo). Nejčastějšími metodami využívanými u nás na pracovišti jsou MILOS a eMILOS, TAR a Rives-Stoppa. Konkrétní volba metody vždy probíhá po konzultaci s chirurgem. Diastáza se při operaci může vyztužit síťkou, nicméně vyklenutí v podobě stříšky může přetrvávat. Vzhled diastázy se dá ovlivnit pravidelným speciálním cvičením – viz. QR kód. Během operace se k síťce může zavést drén, který odvádí přebytečnou tekutinu a podporuje hojení. Časně po operaci se vytahuje.

Předoperační příprava spočívá v důkladném vyšetření v naší kýlní poradně. Dle potřeby jsou zde doplněna další vyšetření, výstupem je stanovení nejvhodnější operační metody. Předoperační příprava dále zahrnuje interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav a anesteziologické vyšetření na našem oddělení v den příjmu.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení. Součástí pooperační péče je rehabilitace, péče o operační ránu a edukace. V rámci pooperačního režimu doporučujeme šetření břišní stěny po dobu 2 týdnů, tedy po dobu nošení břišního pásu. Odstranění stehů a první kontrola probíhá na naší chirurgické ambulanci, další pravidelné kontroly se konají cestou naší kýlní poradny.

Délka operace se pohybuje mezi 30 až 120 minutami, je velmi závislá na velikosti kýly a typu operační techniky. Délka hospitalizace je obvykle 3 až 4 dny.