Chirurgické oddělení – seznam chirurgických výkonů

Artroskopie kolene patři mezi výkony, na které se naše chirurgické pracoviště dlouhodobě specializuje. Ročně provedeme velké množství těchto operací. Výkony provádí náš vysoce zkušený tým operatérů, kteří mají v artroskopické chirurgii dlouholetou praxi a špičkovou erudici.

Artroskopie se nejčastěji využívá při podezření na poškozeni menisků, chrupavky nebo při nestabilitě kolene. Projevem bývá bolest, otok, výpotek či nejistota v koleni při chůzi a sportu. Princip výkonu spočívá v zavedeni kamery a jemných nástrojů dvěma malými řezy v oblasti kolene. Koleno se naplní tekutinou pro lepši přehlednost a chirurg přesně ošetři nalezenou patologii – nejčastěji jde o ošetřeni menisku, chrupavky nebo odstraněni nadbytečných útvarů v kloubu (například pilky).

Součástí našeho spektra výkonů je i plastika předního zkříženého vazu, kterou provádíme u pacientů s nestabilitou kolene po úrazu. Štěp pro nový vaz se nejčastěji odebírá z úponové šlachy z vnitřního hamstringu. Tento štěp je následně pomocí artroskopických nástrojů uložen na místo původního vazu a fixován pomocí nejmodernějších, plně vstřebatelných implantátů.

Předoperační příprava probíhá cestou praktického lékaře, který zajistí potřebné laboratorní testy, interní vyšetření a případná doplňující vyšetření. V naší kolenní poradně probíhá podrobná diagnostika potíží, naplánování nejlepšího typu výkonu a edukace pacienta o dalším postupu.

Operace probíhá v krátké celkové anestezii. Po každé artroskopii zavádíme drén, který odvádí přebytečnou tekutinu a obvykle se odstraňuje ještě tentýž den. U plastik vazů jsou drény standardně dva a běžně se vytahují následující den. Doba trvání artroskopie je přibližně 30 minut, plastika zkříženého vazu trvá podle nálezu obvykle okolo 90 minut.

Po zákroku je pacient nejprve sledován na dospávacím pokoji a poté přeložen na standardní oddělení. Zde probíhá péče o ránu, rehabilitace a instruktáž ohledně domácího režimu. Rehabilitace je vždy nedílnou součástí úspěšného a brzkého návratu do běžného života.

Pooperační režim závisí na typu výkonu:

• Běžná artroskopie: Odlehčování končetiny o berlích po dobu 7-10 dní s postupným zatěžováním. Následně se zahajuje rehabilitační zátěž
• Plastika předního zkříženého vazu: Chůze o berlích obvykle po dobu cca 6 týdnů, následně postupná zátěž podle doporučení fyzioterapeuta.

Stehy odstraňuje praktický lékař, další specializované kontroly probíhají v naší kolenní poradně, kde sledujeme průběh hojení a návrat k aktivitě.

Naším cílem je, aby se pacient po zákroku bezpečně a co nejrychleji vrátil zpět k běžnému životu i sportu. Díky moderním postupům, zkušenému týmu a precizní pooperační péči dosahujeme výborných výsledků a dlouhodobé spokojenosti našich pacientů.

Artroskopie ramene se nejčastěji provádí, kvůli jeho bolestem, omezené hybnosti nebo pocitům nejistoty a opakovaným luxacím. Tyto obtíže mohou být způsobeny poškozením vazivového nebo chrupavčitého aparátu ramene, příčinou může být i specifická zlomenina hlavice pažní kosti, tzv. Hill-Sach defekt nebo zvětšení ramenní burzy a tím útlak jejího okolí.

Artroskopie ramene se provádějí na centrálních operačních sálech v celkové anestezii, k omezení pooperačních bolestí může být vhodné předoperační zavedení doplňkové svodné anestezie (po konzultaci s operatérem a anesteziologem). Principem operace je provedení několika drobných kožních řezů v oblasti ramene, roztažení ramenního kloubu sterilní tekutinou a za pomocí kamery a speciálních laparoskopických nástrojů opravení poškozených struktur. Nejčastěji se provádí resekce (oddělání) zvětšené burzy způsobující útlak okolí. V případě poškození a přerušení vazů se provádí jejích sešití, v případě prasknutí či odchlípnutí chrupavky její připevnění zpět. Po zákroku se do ramene zavádí drének, který odvádí přebytečnou tekutinu a slouží ke kontrole, zpravidla se vytahuje následující den. Délka operace je asi 45-60 minut, je tak podle druhu a složitosti ošetření.

Předoperační příprava probíhá cestou praktického lékaře, který zajistí potřebné laboratorní testy, interní vyšetření a případná doplňující vyšetření. V naší odborné poradně probíhá podrobná diagnostika potíží, naplánování nejlepšího typu výkonu a edukace pacienta o dalším postupu.

Bezprostředně po operaci probíhá intenzivní sledování na dospáváním pokoji, pokud je vše v pořádku, pacient se převáží na chirurgické oddělení, kde pokračuje sledování. Hned 1.pooperační den po odstranění drénu začíná nácvik rehabilitace. Délka hospitalizace se pohybuje okolo 3-4 dnů. Stehy se odstraňují za 8-10 dní cestou naší chirurgické ambulance nebo vašeho praktického lékaře. Další sledování a postupná rehabilitace probíhá ve spolupráci rehabilitačního lékaře s našimi odbornými ambulancemi.

Obecně řečeno, břišní kýla je onemocnění, při kterém dochází k přesunu orgánu nebo tukové tkáně z dutiny břišní do podkoží skrze defekt v břišní stěně. Jako pupeční kýla se označuje kýla v blízkosti pupku. Ventrální kýla je označení pro kýly v oblasti přední stěny břišní, nejčastěji vznikají v místě jizev, kde je oslabená břišní stěna, tzv. kýla v jizvě. Kýla může být doprovázena diastázou, což je rozestoupení přímých břišních svalů (nejedná se o kýlu, ale pouze o oslabení břišní stěny), které se projevuje vyklenutím “stříškou“ ve středu břicha při jeho zatnutí.

Všechny pupeční i ventrální kýly se mohou uskřinout, což je komplikace, při které se obsah kýly (např.: střevo) zasekne v kýle, postupně se zhoršuje jeho životaschopnost až nakonec odumře. Projevuje se obrovskou bolestí kýly, zarudnutím, zvracením, nevolností a mnoha dalšími symptomy. Jedná se o život ohrožující komplikaci a je nutné urychlené vyhledání lékařské pomoci.

Plánované operace ventrálních a pupečních kýl se provádějí zejména proto, aby se předešlo jejich uskřinutí a zvětšování, při potížích se zažíváním nebo vyprazdňováním, které mohou kýly způsobovat, a rovněž z kosmetických důvodů.

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech. Princip operace se odvíjí od její velikosti. U menších kýl, je možný uzávěr kýly speciální plastikou břišní stěny bez nutnosti implantace síťky. V případě větší kýly anebo mnohočetných kýl je zapotřebí využít speciálních způsobů operace a vyztužení síťkou (síťka je tenký, tělem dobře snášený nevstřebatelný materiál, který zpevní oslabené místo). Nejčastějšími metodami využívanými u nás na pracovišti jsou MILOS a eMILOS, TAR a Rives-Stoppa. Konkrétní volba metody vždy probíhá po konzultaci s chirurgem. Diastáza se při operaci může vyztužit síťkou, nicméně vyklenutí v podobě stříšky může přetrvávat. Vzhled diastázy se dá ovlivnit pravidelným speciálním cvičením – viz. QR kód. Během operace se k síťce může zavést drén, který odvádí přebytečnou tekutinu a podporuje hojení. Časně po operaci se vytahuje.

Předoperační příprava spočívá v důkladném vyšetření v naší kýlní poradně. Dle potřeby jsou zde doplněna další vyšetření, výstupem je stanovení nejvhodnější operační metody. Předoperační příprava dále zahrnuje interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav a anesteziologické vyšetření na našem oddělení v den příjmu.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení. Součástí pooperační péče je rehabilitace, péče o operační ránu a edukace. V rámci pooperačního režimu doporučujeme šetření břišní stěny po dobu 2 týdnů, tedy po dobu nošení břišního pásu. Odstranění stehů a první kontrola probíhá na naší chirurgické ambulanci, další pravidelné kontroly se konají cestou naší kýlní poradny.

Délka operace se pohybuje mezi 30 až 120 minutami, je velmi závislá na velikosti kýly a typu operační techniky. Délka hospitalizace je obvykle 3 až 4 dny.

Tříselná kýla je onemocnění, při kterém dochází k přesunu orgánu nebo tukové tkáně oslabeným místem břišní stěny v oblasti třísla. Projevuje se vyklenutím (bulkou) v třísle, u mužů může jít až do skróta, může být doprovázena trávícími obtížemi, poruchami s vyprazdňováním a bolestí.

Tříselná kýla se může kdykoliv uskřinout, což je komplikace, při které se obsah kýly (např.: střevo) zasekne v kýle, postupně se zhoršuje jeho životaschopnost až nakonec odumře. Projevuje se obrovskou bolestí kýly, zarudnutím, zvracením, nevolností a mnoha dalšími symptomy. Jedná se o život ohrožující komplikaci a je nutné urychlené vyhledání lékařské pomoci.

Plánované operace tříselné kýly se provádějí zejména proto, aby se předešlo jejich uskřinutí a zvětšování, při potížích se zažíváním nebo vyprazdňováním a rovněž z kosmetických důvodů.

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech. U nás nejčastěji používáme miniinvazivní laparoskopickou metodu – TEP (Totální ExtraPeritoneální tříselná hernioplastika). Operace začíná zavedením operačních portů z (nejčastěji 3) drobných řezů. Následuje vypreparování, opravení kýly a vyztužení oslabeného místa speciální síťkou (síťka je tenký, tělem dobře snášený nevstřebatelný materiál, který zpevní oslabené místo). Druhou metodou operace je hernioplastika dle Lichtensteina, při které se provádí kožní řez nad postiženým tříslem. Z tohoto řezu se vypreparuje kýla, opraví se a oslabené místo se opět vyztuží síťkou. K síťce může být během operace dočasně zaveden drén k odsátí přebytečné tekutiny a podpoře hojení, časně po operaci se vytahuje.

Předoperační příprava spočívá v důkladném vyšetření v naší kýlní poradně. Dle potřeby jsou doplněny další vyšetření, jako je ultrazvuk nebo CT vyšetření, vyšetření urologem, plicním lékařem a další. Výstupem bude stanovení nejvhodnější operační metody. Předoperační příprava dále zahrnuje interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav. Dále probíhá předoperační vyšetření anesteziologem, které se uskuteční na našem oddělení v den příjmu.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení, kde bude pokračovat monitorování vitálních funkcí a klinického stavu. Součástí pooperační péče je rehabilitace, péče o operační ránu a edukace. V rámci pooperačního režimu doporučujeme šetření břišní stěny do vytažení stehů, poté je možná běžná zátěž. Odstranění stehů a první kontrola probíhá na naší chirurgické ambulanci, další pravidelné kontroly se konají cestou naší kýlní poradny, při nekomplikovaném průběhu trvá sledování až jeden rok.

Délka operace se pohybuje mezi 30 až 60 minutami, délka hospitalizace je obvykle 2 až 3 dny.

Obecně řečeno, kýla je onemocnění, při kterém dochází k přesunu orgánu nebo tukové tkáně z dutiny břišní do podkoží skrze defekt v břišní stěně. Při parastomální kýle se tento defekt nachází v okolí stomie (vyústění střeva na povrch kůže). Operace parastomální kýly jsou určena převážně pro pacienty s trvalou stomií (stomie, u které nepředpokládáme její rušení, pacient ji má do konce života).

Uskřinutí je nejobávanější komplikací, při které se obsah kýly (např.: střevo) zasekne v kýle, postupně se zhoršuje jeho životaschopnost až nakonec odumře. Projevuje se obrovskou bolestí kýly, zarudnutím, zvracením, nevolností a mnoha dalšími symptomy. Jedná se o život ohrožující komplikaci a je nutné urychlené vyhledání lékařské pomoci.

Plánované operace parastomálních kýl se provádějí, aby se předešlo jejich uskřinutí a zvětšování, při potížích se zažíváním a vyprazdňováním, při bolestech a k zajištění dobré funkčnosti a obslužnosti stomie.

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech. Princip operace je vypreparování kýlního vaku s jeho obsahem a jeho navrácení zpět do dutiny břišní. Následně se provede separace jednotlivých vrstev břišní stěny a speciální technikou za pomocí síťky se defekt vedle stomie uzavře. V průběhu operace se k síťce může zavést drén, který odvádí přebytečnou tekutinu a podporuje hojení. Časně po operaci se vytahuje.

Předoperační příprava spočívá v důkladném vyšetření v naší kýlní poradně. Dle potřeby jsou doplněna další vyšetření jinými specialisty nebo pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT). Výstupem bude stanovení nejvhodnější operační techniky. Předoperační příprava dále zahrnuje interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav. Dále probíhá předoperační vyšetření anesteziologem, které se uskuteční na našem oddělení v den příjmu.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení, kde bude pokračovat monitorování vitálních funkcí a klinického stavu. Součástí pooperační péče je rehabilitace, péče o operační ránu a edukace. V rámci pooperačního režimu doporučujeme šetření břišní stěny po dobu dvou týdnů od operace. Odstranění stehů a první kontrola probíhá na naší chirurgické ambulanci, další pravidelné kontroly se konají cestou naší kýlní poradny, při nekomplikovaném průběhu trvá sledování až jeden rok.

Délka operace se pohybuje mezi 60 až 90 minutami, je velmi závislá na velikosti kýly a typu operační techniky. Délka hospitalizace je obvykle 3 až 4 dny.

Střevo, dlouhá ohebná část trávící trubice, je tvořeno svalovinou a sliznicí a slouží k zpracování potravy a vstřebávání živin. Dělí se na tenké střevo, kde se vstřebává většina živin na něj navazuje tlusté střevo, které vstřebává hlavně vodu a tvoří stolici, zakončeno je konečníkem (rektum).

Nejčastějšími důvody k operaci střev jsou nádorová onemocnění (zhoubné i nezhoubné), zánětlivá onemocnění (např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,..), komplikace divertikulózy (záněty, proděravění střeva – perforace, krvácení), střevní neprůchodnost (ileus), perforace střeva, ischemie střeva (nedokrvení), zúžení střeva nebo srůsty.

Cílem operace je odstranit nemocnou část střeva, obnovit jeho průchodnost a funkci, zabránit komplikacím a zlepšit kvalitu života pacienta. Operace na střevech lze provádět otevřeně (laparotomie) nebo mini-invazivně laparoskopicky. U nás používáme nejmodernější laparoskopické vybavení s 3D technologií obrazu. Při otevřené operaci se provádí klasický řez na břiše, obvykle horizontální nebo vertikální. Laparoskopická operace zahrnuje několik malých řezů (vpichů), do kterých se zavádějí operační nástroje a kamera.

Typ a charakter operace volí chirurg individuálně, podle zdravotního stavu pacienta, umístění a charakteru onemocnění a předchozích operací. Principem operace je odstranění nemocné část střeva spolu s příslušným závěsem. Po odstranění se zdravé části střeva sešijí dohromady (stehem nebo svorkovým přístrojem). V nutných, přísně indikovaných případech, nejsou konce střeva sešity k sobě, ale vytvoří se střevní vývod na přední stěně břišní (tzv. stomie).

Před operací pacient popíjí vyprazdňovací roztok k přípravě střeva, může již být zajištěn centrální žilní vstup a epidurální blokáda (epilinka), což je katetr, bezpečně vedoucí léky od bolesti do blízkosti míchy. První dny po operaci je pacient monitorován na lůžku intenzivní péče, může být napojen na infuze, z ran nebo dutiny břišní mohou vést drenážní hadičky (odvádí přebytečnou tekutiny a krev z místa operace), ty se vytahují dle odvodu přibližně 1. až 2. pooperační den. Po obnovení střevní činnosti je pacient postupně zatěžován stravou. Aktivní pohyb probíhá časně po operaci, bolest je tlumena léky dle potřeby pacienta. Probíhá edukace pacienta a rodiny. V případě stomie jsou pacientům k dispozici i služby odborné stomické poradny s erudovaným personálem – stomickou sestrou a lékařem.

Délka výkonu se pohybuje průměrně okolo 1-3 hodin, dle typu operace a průměrná doba hospitalizace 7-10 dní. Laparoskopické výkony vykazují menší bolestivost, menší operační rány a kratší délku hospitalizace a jsou na našem pracovišti preferovány.

Syndrom karpálního tunelu je onemocnění způsobené útlakem nervus medianus (středového nervu) v zápěstí. Tento nerv prochází úzkým prostorem nazývaným karpální tunel spolu se šlachami ohýbačů prstů. Když se prostor v tunelu zmenší vlivem zvětšení okolních tkání, nerv je utlačován a vznikají typické obtíže, které zahrnují brnění, necitlivost nebo pálivou bolest v palci, ukazováčku, prostředníčku a části prsteníčku. Obtíže se často objevují v noci nebo při činnostech, při nichž je zápěstí dlouhodobě ohnuté. U některých pacientů dochází ke ztrátě síly v ruce, zejména při úchopu jemných předmětů. Příčiny vzniku mohou být různé. Patří mezi ně opakované přetěžování zápěstí, dlouhodobá práce na počítači, vibrace nářadí, zánětlivá onemocnění, úrazy nebo vrozeně užší karpální tunel.

Diagnostika syndromu karpálního tunelu probíhá v ambulanci neurologa, který provede klinické vyšetření a obvykle také elektromyografické (EMG) vyšetření, které potvrdí míru postižení nervu a dle míry postižení doporučí buď konzervativní nebo operační terapii. V případě operačního řešení je pacient odeslán na chirurgii, kde je mu vydán termín ambulantního zákroku.

Samotný zákrok probíhá v místním znecitlivění na centrálních operačních sálech. Po aplikaci anestetika chirurg provede malý řez v oblasti zápěstí nebo dlaně. Následně uvolní vazivový pruh, který tvoří střechu karpálního tunelu. Tím se vytvoří více prostoru pro středový nerv a odstraní se jeho utlačování. Na konci operace může být do rány zaveden drén k odvádění přebytečné sekrece, časně po operaci se vytahuje. Zákrok obvykle trvá okolo 20 minut. Po sešití rány je ruka sterilně zakryta a lehce zpevněna obvazem.

Po operaci je běžné mírné pobolívání nebo citlivost v místě řezu, nicméně ihned po operaci ustanou noční potíže, tedy buzení pro brnění ruky. Ruka bývá několik dní citlivá na zátěž, ale prsty je vhodné jemně rozhýbávat už brzy, podle pokynů lékaře. Stehy se obvykle odstraňují po 10–14 dnech na naší chirurgické ambulanci. Po tuto dobu je důležité udržovat ruku v čistotě, suchu a vyhýbat se namáhavým činnostem. Pokud je stran hojení vše v pořádku, další kontroly na našem pracovišti nejsou nutné a probíhají cestou neurologa (ideálně do 6 měsíců od operace).

Úplné zotavení závisí na závažnosti původního postižení nervu a individuální schopnosti hojení. Doporučujeme 2 měsíce bez velké fyzické aktivity, běžné činnosti lze časně obnovit, ale návrat plné síly a citlivosti může trvat několik měsíců. V případě potřeby se doplňuje rehabilitace, která pomáhá obnovit hybnost a sílu ruky.

Lupavý prst je onemocnění šlachy a jejího poutka v oblasti dlaně. Šlacha ohýbačů prstů při pohybu klouže v úzkém „tunýlku“ tvořeného poutky. Když dojde ke ztluštění šlachy nebo k zúžení poutka vlivem zánětu, pohyb šlachy je omezený a prst se může při ohýbání nebo narovnávání zasekávat. Tento stav je označován jako „lupnutí“. Typickým příznakem je pocit přeskočení nebo lupnutí při pohybu prstu, nejčastěji ráno. Někdy je nutné pomoci si druhou rukou k narovnání prstu. Objevuje se bolest a citlivost v dlani nad postiženým prstem. V pokročilejších případech může být prst úplně zablokovaný v ohnutí nebo narovnání. Příčinou je nejčastěji opakované přetěžování ruky, práce vyžadující silný úchop nebo dlouhodobé namáhání prstů. Častěji se objevuje u lidí s cukrovkou nebo revmatickými onemocněními, ale může vzniknout také bez zjevné příčiny. Typicky bývá postižen prostředníček, prsteníček nebo palec, méně pak ukazováček a malík.

Před zákrokem proběhne vyšetření ruky a zhodnocení rozsahu potíží. Obvykle není nutné žádné speciální předoperační vyšetření.

Samotný zákrok probíhá v místním znecitlivění na centrálních operačních sálech. Po aplikaci anestetika provede chirurg malý řez v oblasti dlaně nad postiženým poutkem. Poté šetrně uvolní zúžené poutko tak, aby šlacha mohla opět volně klouzat. Samotný zákrok je krátký a obvykle trvá 10 až 15 minut. Po uvolnění poutka se rána sešije a překryje obvazem. Zákrok se může uskutečnit v ambulantním režimu – ráno přijdete do nemocnice, odpoledne po zákroku odcházíte, nebo může probíhat za krátké hospitalizace (2-3 dny).

Bezprostředně po zákroku může být místo citlivé, ale bolest bývá mírná a dobře zvládnutelná běžně dostupnými léky od bolesti. Prst je vhodné začít pozvolna rozhýbávat hned po operaci, aby se předešlo zatuhnutí a šlacha získala zpět volný pohyb. O správné technice rozhýbávání je pacient poučen chirurgem po výkonu. Stehy se obvykle odstraňují po 10 až 12 dnech.

V prvních dnech je důležité udržovat ruku v klidu, suchu a vyvarovat se silového úchopu, je vhodné udržovat operovanou ruku ve zvýšené poloze. Úplné zhojení bývá obvykle rychlé, manuálně pracující se vrací do práce po 2-3 týdnech, u ostatních lze i dříve.

Dupuytrenova kontraktura je onemocnění, při kterém dochází k postupnému ztlušťování a zkracování vazivové tkáně v dlani, tzv. palmární aponeurózy, jejíž funkcí je udržovat stabilitu dlaně. Když se začne přetvářet a tuhnout, vznikají uzlíky a pruhy, které postupně stahují prsty do ohnutí. Onemocnění obvykle začíná malým tuhým uzlíkem v dlani, postupně může vzniknout tuhý pruh, který táhne prst do ohnutí. V pokročilejších stadiích už není možné prst plně narovnat. V případě těžších forem může být postiženo i více prstů současně nebo se uzlíky mohou objevit i na hřbetu ruky či na ploskách nohou. Potíže nejsou většinou spojeny s výraznou bolestí, ale omezení pohybu může bránit v běžných činnostech, jako je oblékání, úchop předmětů nebo podání ruky. Přesná příčina vzniku nemoci není známá. Častěji se však onemocnění vyskytuje u pacientů s jinými typy onemocnění jako je např.: cukrovka, epilepsie nebo nemoci jater.

Před zákrokem lékař provede klinické vyšetření ruky a stanoví rozsah kontraktury. Kromě interního předoperačního vyšetření od Vašeho praktického lékaře obvykle nebývají nutná další speciální vyšetření.

Samotný zákrok probíhá nejčastěji v celkové anestezii na centrálních operačních sálech, při menším postižení lze zvážit namísto uspání pouze anestezii svodnou a infiltrační. Při zákroku chirurg provede řez v dlani nebo v oblasti prstů podle rozsahu postižení. Následně uvolní nebo odstraní ztluštělé vazivové pruhy, které stahují prsty do ohnutí. Cílem je umožnit prstům opětovné narovnání a obnovit jejich funkci. Po dokončení zákroku je rána sešita a překryta sterilním obvazem. Délka výkonu závisí na rozsahu kontraktury, většinou trvá 30 až 90 minut. Je nutné však vést v patrnosti, že při zákroku lze odstranit pouze tkáň, která byla již patologicky změněna. Tkáně v ostatních částech ruky, které zatím nejsou postižené, nelze zcela odstranit, takže i při velmi pečlivě provedené operaci zůstává možnost, že se změny mohou v budoucnu objevit znovu. Délka hospitalizace je nejčastěji 2-3 dny.

Po operaci je obvykle nutné udržovat ruku v klidu a ve zvýšené poloze, aby se snížil otok. Bolest bývá mírná, dle potřeby lze užít volně prodejné léky od bolesti. Prsty je vhodné podle přesných pokynů lékaře postupně rozhýbávat, protože po operaci vznikají srůsty, které by při nedostatečném rozcvičování, mohly způsobit opět stažení prstů a omezení pohybu. Stehy se obvykle odstraňují po 10 až 12 dnech.

Pooperační péče často zahrnuje rehabilitaci nebo fyzioterapii, která pomáhá obnovit plný rozsah pohybu a předcházet opětovnému tuhnutí tkání. Součástí terapie je i nošení noční dlahy po dobu několika měsíců. Úplné zotavení trvá obvykle několik týdnů až měsíců, podle rozsahu výkonu a individuálního hojení.

Operace kůže se nejčastěji týkají podezřele vypadajících nebo obtěžujících znamének, bradavic nebo jiných kožních výrůstků a tumorů, často operaci indikuje kožní nebo praktický lékař. Operace podkoží zahrnují odstranění lipomů, ateromů, fibromů a jiných v podkoží se vyskytujících nezhoubných nádorů, které se projevují hmatnou bulkou, která může být obtěžující. Vždy je nutné mít na paměti, že větší a podezřelé útvary je nejprve třeba řádně došetřit, aby se vyloučilo zhoubné onemocnění.

Operace se nejčastěji provádějí v lokální anestezii bez nutnosti uspání. Principem zákroků na kůži a podkoží je vyříznutí nebo exkochleace (vyloupnutí) podezřelého útvaru s dostatečným lemem zdravé tkáně, jeho odesláním na histologické vyšetření a sešití vzniklého defektu. Při větších zákrocích může být nutné během operace zavést drén (hadičku) k odvedení přebytečného sekretu a lepšímu hojení. Někdy se k uzavření většího kožního defektu užívají plastiky (posuvné laloky).

Většina zákroků je drobných a provádí se v tzv. ambulantním režimu bez nutnosti hospitalizace – buď na ambulantním sálku u chirurgických ambulancí, nebo při větších zákrocích na centrálních operačních sálech. V případě rozsáhlejších výkonů a nutnosti celkové anestezie se zákrok provádí za hospitalizace.

V případě ambulantního zákroku v lokální anestezii doporučujeme, ve spolupráci s Vašim praktickým lékařem, vysadit léky proti srážení krve (3-5 dní před operací a toto období překlenout nízkomolekulárním heparinem). V případě většího zákroku v celkové anestezii za hospitalizace je předoperační příprava o něco složitější a zahrnuje i interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav, nemělo by být starší dvou týdnů. Dále probíhá předoperační vyšetření anesteziologem, které se uskuteční na našem oddělení v den příjmu.

V případě ambulantního zákroku si Vás zveme na kontrolu s výsledkem histologie a vytažením stehů asi za 10 dní od zákroku. Do té doby doporučujeme udržovat ránu v suchu a čistotě, pravidelně dezinfikovat. V případě zákroku v celkové anestezii zahrnuje bezprostřední pooperační péče intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení, kde bude pokračovat monitorování vitálních funkcí a klinického stavu. Součástí pooperačního režimu je péče o operační ránu a edukace. Režim po propuštění je stejný jako u ambulantních zákroků.

Délka zákroku se pohybuje okolo 20-40 minut, odvíjí se od velikosti výkonu. V případě hospitalizace se její délka pohybuje v rozmezí 2 až 4 dnů.

Křečové žíly (odborně zvané varixy) jsou rozšířené podkožní žíly různé velikosti, nejčastěji jsou postiženy povrchové žíly dolních končetin. Ve zdravém stavu jsou v žilách chlopně, které zajišťují správný tok krve – směrem k srdci. Při onemocnění žil přestávají chlopně správně fungovat, krev se v nich hromadí a vznikají varixy. Mezi typické příznaky patří pocity těžkých nohou, otoky, pálení nebo křeče, na nohou jsou viditelné rozšířené žíly, které často vadí i z estetického hlediska. V pokročilejším stadiu mohou vznikat záněty žil či kožní změny na nohou, v nejtěžších případech i nehojící se bércové vředy. Vznik varixů ovlivňuje dědičnost, věk, dlouhodobé stání nebo sezení, nadváha či těhotenství.

Před naplánováním zákroku je vždy zcela zásadní cévní vyšetření, které zahrnuje klinické a ultrazvukové vyšetření, které přesně zmapuje postižené úseky žil. V některých vybraných případech je provedeno cévní vyšetření a zakreslení postižených cév den před operací k zajištění co největšího efektu operace (tzv. echomapping). Součástí předoperační přípravy je i absolvování interního předoperačního vyšetření cestou svého praktického lékaře.

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech, v některých případech lze po domluvě s anesteziologem provést zákrok ve svodné epidurální anestezii. Během operace chirurg provede řez v třísle okolo 5 cm a v oblasti před vnitřním kotníkem velikosti kolem 2 cm. Z těchto řezů je přerušena a následně vytažena hlavní povrchová žíla (tzv. vena saphena magna), která je hlavním zdrojem obtíží. V rámci výkonu se také provádí ošetření menších křečových žil, které jsou vytaženy za pomoci bodových vpichů nebo drobných řezů. Po dokončení zákroku jsou řezy sešity a operovaná končetina je ovinuta elastickým obvazem. Doba zákroku se pohybuje okolo 40-60 minut.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně je pacient převezen na standardní oddělení, kde pokračuje monitorování vitálních funkcí a klinického stavu. Doba hospitalizace se standardně pohybuje do 4 dnů. Pacientům je den po zákroku doporučena intenzivní chůze, dlouhé sezení nebo stání se nedoporučuje. Stehy se obvykle vytahují za 10-12 dní na naší chirurgické ambulanci, další kontrola probíhá za 4-6 týdnů od propuštění. Po tuto dobu je zásadní stahovaní nohou elastickými obinadly nebo nošení kompresních punčoch, 4 týdny dnem i nocí a následně 4 týdny pouze přes den. Modřiny a otok ustupují během několika týdnů, pravidelné kontroly a dodržování kompresní léčby pomáhají minimalizovat riziko návratu potíží. Součástí léčby je i prevence tromb-embolické nemoci užíváním nízkomolekulárního heparinu, délka užívání se individuálně liší.

Hemoroidy jsou rozšířené cévní pleteně (uzly) v oblasti konečníku. Jsou běžným problémem a mohou způsobovat bolest, svědění, pálení, krvácení a nepohodlí při sezení či stolici.

Operace hemoroidů je indikována v případě vysokého stupně onemocnění nebo pokud selhala konzervativní léčba a hemoroidy výrazně zhoršují kvalitu života pacientů. Cílem je odstranit nebo zmenšit hemoroidy, zastavit krvácení, zmírnit bolest a svědění, zlepšit pohodlí a kvalitu života.

Chirurgická léčba hemoroidů probíhá za hospitalizace. Výkon se provádí v celkové anestezii nebo umrtvení od pasu dolů, na sále pacient leží na břiše, ohnutý v trupu do polohy „sklápěcího nože“. Jednotlivé hemoroidální uzly se vytnou, podváže se cévní stopka a následně se sliznice a kůže konečníku sešijí nebo se defekt neuzavírá a nechává se k vyhojení od spodiny.

Před operací ráno dostane pacient klystýr, večer před tím jen tekutou stravu. První dny po operaci se může objevit bolest, mírné krvácení, otok. Dočasně (na 24 hod) může být v konečníku zavedena trubička obalená pěnou, která zastavuje krvácení. Časně probíhá rehabilitace z lůžka, léky od bolesti jsou podávány dle potřeb pacienta, podává se sirup ke změkčení stolice a po každé stolici je doporučena dostatečná hygiena.

Výkon trvá asi 30-60 minut. Klasická operace vyžaduje vícedenní hospitalizaci (2–5 dní) a několikatýdenní (3–6 týdnů) pracovní neschopnost.

Nyní neprovádíme, ale plánujeme zařadit do spektra poskytované péče:

Ambulantní léčba pomocí elastické (Baronovy) ligatury, je metoda aplikace gumového kroužku na krček hemoroidálního uzlu, který uzavře přívodné cévy hemoroidu a následně dojde k odloučení zaškrcené tkáně (u hemoroidů II. a III. stupně). Defekt po odpadlém uzlu je po 3-6 týdnů zhojen. Vyžaduje více návštěv a aplikací. Není nutná příprava pacienta, postačí vyprázdnění v den výkonu bez projímadel. Po zákroku se může vyskytnout mírná bolest v konečníku, drobné krvácení a pocit tlaku, které obvykle do 1-2 dnů odezní, je možno užít léků od bolesti. Po ošetření hemeroidů je doporučeno den až dva klidový režim, následný týden vynechat sport, vyvarovat se delšího cestování a fyzicky namáhavé činnosti. Nejsou nutná dietní opatření.

Pilonidální sinus je onemocnění ne zcela jasného původu. Dochází při něm k tvorbě zánětlivých ložisek až abscesů s tvorbou hnisu, postižena je kůže a podkoží v oblasti kostrče a křížové kosti. Nejčastěji se vyskytuje u pacientů se sedavým zaměstnáním, je spojováno s nadváhou a silným ochlupením.

Principem akutního ošetření je zaléčit zánět a odstranit hnisavá ložiska. Po převedení onemocnění z akutní do klidové (chronické) fáze lze zvažovat definitivní plánované chirurgické řešení.

Plánované operace pilonidálního sinu se provádějí v klidové fázi onemocnění, kdy je přítomen minimální zánět, nízká sekrece a všechny ložiska hnisu jsou již odstraněna (sanována).

Operace probíhá v celkové anestezii na operačních sálech. Principem operace je označení rozsahu zánětlivých změn a následné odstranění takto označené postižené tkáně. K dispozici jsou poté dva způsoby uzavření operační rány. Prvním způsobem je sešití vzniklé rány pomocí speciální plastiky. Při tomto způsobu operace může být do rány zaveden drén (hadička), napojený na butele s podtlakem, pro odvod přebytečného sekretu a k lepšímu hojení. Při druhém způsobu operace se rána sešívá pouze částečně, zbytek rány se nechává vyhojit tzv. ze spodiny. U tohoto způsobu je možné hojení potencovat například nasazením podtlakové terapie (NPWT – Negative Pressure Wound Therapy). Každý ze zvolených výkonů má své výhody a úskalí, vhodné řešení se určuje dle velikosti rány, stavu tkáně a preferencí pacienta.

Předoperační příprava spočívá ve vyšetření na naší chirurgické ambulanci, domluvě vhodného postupu a ideálního operačního řešení. Součástí přípravy je i interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav, nemělo by být starší dvou týdnů. Dále probíhá předoperační vyšetření anesteziologem, které se uskuteční na našem oddělení v den příjmu.

Bezprostřední pooperační péče zahrnuje intenzivní sledování na “dospávacím pokoji“. Následně budete převezeni na standardní oddělení, kde bude pokračovat monitorování vitálních funkcí a klinického stavu. Součástí pooperační péče je rehabilitace, péče o operační ránu a edukace. Po operaci doporučujeme dodržovat zvýšenou hygienu, důležité je ránu udržovat v suchu a čistotě, pravidelně ji dezinfikovat. Klidový pooperační režim k lepšímu hojení tkání je vhodný. Odstranění stehů a první kontrola probíhá na naší chirurgické ambulanci, další kontroly podle domluvy.

Délka operace se pohybuje okolo 60 minut, délka hospitalizace je obvykle 3 až 4 dny.

Lymfatický systém je soubor cév, uzlin a orgánů, které pomáhají odvádět tkáňový mok z orgánů a tkání, zachycují škodliviny a významně se podílejí na funkci imunity. Když tělo bojuje s infekcí, nádorem nebo imunitním onemocněním, mohou se uzliny zvětšovat. Biopsie uzlin je často indikována odborníkem jiné specializace (např. hemato-onkologem či praktickým lékařem) a jejím účelem je mikroskopické a další vyšetření odebrané uzliny ke zjištění příčiny jejího zvětšení.

Operace probíhá na centrálních operačních sálech v celkové nebo regionální anestezii. Preferována je krátká hospitalizace (2-3 dny). Při výkonu chirurg provádí kožní řez nad zvětšenými uzlinami, obezřetnou chirurgickou technikou odebere jednu nebo více uzlin na histologické, biochemické a další vyšetření, ránu následně po vrstvách sešije. Během operace může být do oblasti rány zaveden drén, který odvádí přebytečnou tekutinu, napomáhá hojení a slouží jako kontrola, časně po operaci se vytahuje. Doba zákroku se pohybuje okolo 30–60 minut.

Předoperační příprava spočívá ve vyšetření na naší chirurgické ambulanci, domluvě vhodného postupu a ideálního operačního řešení. Součástí přípravy je i interní předoperační vyšetření u Vašeho praktického lékaře, který posoudí Váš celkový zdravotní stav, nemělo by být starší dvou týdnů. Dále probíhá předoperační vyšetření anesteziologem, které se uskuteční na našem oddělení v den příjmu.

V rámci pooperační péče probíhají pravidelné převazy rány a edukace pacienta, stehy se odstraňují za 10-12 dní u nás na chirurgické ambulanci nebo u Vašeho praktického lékaře. Výsledek histologického vyšetření bývá dostupný za 2-3 týdny a je nutné si jej vyzvednout osobně na naší chirurgické ambulanci. 

Náhlé příhody břišní představují jednu z hlavních oblastí práce všeobecného chirurga. Jedná se o stavy, které vznikají náhle a často vyžadují rychlé vyšetření i operační řešení. Tyto situace mohou mít velmi různý původ – od zánětu slepého střeva, přes neprůchodnost střev (ileus), prasklý žaludeční vřed až po akutní záněty žlučníku či prasknutí divertiklu. Příznaky a průběh se mohou výrazně lišit, a proto není možné dopředu přesně říct, jaký typ operace bude nutné provést. Vždy však postupujeme tak, aby byla léčba co nejrychlejší a nejbezpečnější.

Jakmile je pacient diagnostikován s náhlou příhodou břišní, bývá často nutné jej urychleně připravit k operaci. Pokud je výkon možné provést laparoskopicky, dáváme vždy přednost této šetrnější metodě. Laparoskopicky rutinně odstraňujeme například zanícené slepé střevo či žlučník. V některých případech to však není možné – například když je přítomen rozsáhlý zánět, nelehký nález nebo existují technické limity, které by zvyšovaly riziko komplikací. V takových situacích je bezpečnější provést otevřenou operaci, tzv. laparotomii. Typ řezu se volí podle konkrétní diagnózy; například při prasklém žaludečním vředu vedeme řez od hrudní kosti k pupku, při prasknutí tlustého střeva bývá řez směrován od pupku ke stydké kosti u močového měchýře.

Délka operace je velmi individuální a závisí na charakteru obtíží i rozsahu postižení. U některých akutních stavů je nezbytné vytvořit dočasný umělý vývod střeva, tzv. stomii. Jejím cílem je ochránit hojení a zajistit bezpečný pooperační průběh. Stomii zakládáme podle moderních chirurgických principů tak, aby pacientovi co nejméně omezovala každodenní život. Na našem oddělení působí také specializované stomické sestry a stomická poradna, které pacientům poskytují plnou podporu a edukaci.

Po operaci bývá pacient podle potřeby přeložen na jednotku intenzivní péče nebo ARO, kde je monitorován, stabilizován a postupně převáděn zpět k běžným fyziologickým funkcím. Jakmile to jeho stav dovolí, pokračuje léčba na standardním chirurgickém oddělení. Zde se věnujeme péči o operační ránu, výživě, rehabilitaci a celkovému návratu k běžné aktivitě. Délka hospitalizace se liší případ od případu a závisí na rozsahu onemocnění i hojení.

Po propuštění je pacient dále sledován cestou chirurgických ambulancí či specializovaných poraden, podle typu obtíží. V případě, že byla vyvedena stomie, je pacient v péči stomické poradny a zároveň plánujeme její případné pozdější navrácení. Naším cílem je vždy co nejrychlejší a nejbezpečnější návrat pacienta zpět do běžného života.

Osteosyntéza je operační zákrok, kterým stabilizujeme zlomenou kost pomocí speciálních implantátů. Provádí se u úrazů, kdy je kost posunutá, roztříštěná nebo nestabilní až do té míry, že by se bez operace nedoléčila správně. Cílem je vrátit kost do anatomického postavení, zajistit její bezpečné zhojení a umožnit pacientovi co nejrychlejší návrat k běžnému aktivnímu životu.

Termín operace se řídí typem zlomeniny a celkovým stavem pacienta. Některé zlomeniny lze řešit velmi časně po úrazu, většina výkonů však probíhá s časovým odstupem několika dnů. Předoperační příprava zahrnuje laboratorní odběry, interní vyšetření, EKG a někdy i rentgen srdce a plic. U pacientů se závažnějšími přidruženými onemocněními může být potřeba specializovaná konzultace, například kardiologická.

Operace probíhá v celkové nebo regionální anestezii podle domluvy s anesteziologem. Zákrok provádíme na specializovaném operačním sále určeném pro tzv. čisté ortopedicko-traumatologické výkony. Zlomenina se při operaci srovná do správného postavení a zpevní moderními titanovými nebo ocelovými implantáty. Nejčastěji používáme LCP dlahy, tedy vnitřní fixátory, které představují současný nejvyšší standard osteosyntéz. Typ implantátu vždy volíme podle charakteru zlomeniny a celkového zdravotního stavu pacienta. U pacientů s osteoporózou či vyšším věkem preferujeme stabilnější systémy, které umožní bezpečnější hojení. Během výkonu využíváme rentgenovou kontrolu. Délka operace se běžně pohybuje mezi 45 až 180 minutami v závislosti na rozsahu poranění. Součástí zákroku může být i zavedení jednoho nebo více drénů, které obvykle odstraňujeme první nebo druhý pooperační den.

Po výkonu je pacient krátce sledován na dospávacím pokoji a následně přeložen na standardní oddělení. Pooperační péče zahrnuje pravidelné kontroly operační rány, sledování celkového stavu, postupné zatěžování operované končetiny a vedenou rehabilitaci. Rehabilitace tvoří zásadní část léčby a významně ovlivňuje výsledné zhojení. Naše fyzioterapeutky a fyzioterapeuti přicházejí přímo za pacientem, učí ho správnému cvičení, nácviku chůze s berlemi nebo manipulaci s ortézou a připravují ho na domácí režim. Propuštění do domácího režimu se řídí stavem pacienta. Obvykle je pacientovi propuštění do domácí péče navrženo mezi 1. až 7. pooperačním dnem. U pacientů, kteří by domácí péči vzhledem k poranění nebo celkovému stavu vhodně nezvládli, domlouváme překlad na oddělení následné péče, kde probíhá další intenzivní rehabilitace a kontroly traumatologem cestou konsiliární péče.

Návrat k plné zátěži se řídí kontrolními rentgeny, individuálním průběhem hojení a typem zlomeniny. Orientačně platí, že u zlomenin horních končetin bývá doba návratu do běžného života kolem šesti týdnů, u zlomenin dolních končetin přibližně dvanáct týdnů. V každém případě platí, že konkrétní postup vždy určuje ošetřující lékař v rámci ambulantních kontrol.

V případě jakýchkoliv nejasností, bolestí nebo obav může pacient kdykoliv kontaktovat naši ambulanci, kde mu rádi situaci vysvětlíme nebo provedeme doplňující vyšetření.

Chronické rány jsou rány, které se nehojí nebo se hojí velmi pomalu, zpravidla déle než 6–8 týdnů, i přes odpovídající základní léčbu. Mezi nejčastější typy patří:

• bércové vředy (žilní, tepenné, smíšené)
• diabetické defekty nohy
• dekubity (proleženiny)
• chronické pooperační rány
• rány při ischemické chorobě dolních končetin

V naší specializované poradně pro chronické rány poskytujeme pacientům komplexní péči s využitím moderních léčebných postupů a materiálů vlhkého hojení, většinou hrazených zdravotní pojišťovnou. Léčba je dlouhodobá a individuální a často se na ní podílí multidisciplinární tým (chirurg, internista, diabetolog, angiolog, rehabilitace, specializovaná sestra). Konzervativní léčba zahrnuje pravidelné převazy s využitím moderního krytí, léčbu infekce (lokální nebo systémovou), odlehčení končetiny, kompresivní terapii u žilních ran, režimová opatření a optimalizaci celkového zdravotního stavu (kompenzace diabetu, léčba bolesti a otoků, zlepšení výživy). Součástí péče je i HOME CARE, kdy jsou rány ošetřovány přímo v domácím prostředí pacienta.

Chirurgická léčba zahrnuje:

• Debridement – odstranění odumřelé, infikované nebo špatně se hojící tkáně. Může být ambulantní nebo za hospitalizace na operačním sále. Dle rozsahu se provádí v místní či celkové anestezii.
• Podtlaková terapie (NPWT) – do rány se aplikuje speciální pěna, rána je překryta fólií a napojena na přístroj vytvářející řízený podtlak. Ten odvádí sekreci, snižuje bakteriální zátěž, zlepšuje prokrvení a urychluje hojení rány. Podtlaková terapie může být využívána i v domácím prostředí.
• Dermoepidermální plastika – defekt je kryt tenkým kožním štěpem (0,2–0,3 mm) odebraným z jiné části těla (stehno, záda). Výkon se provádí nejčastěji v celkové anestezii, méně často v místním znecitlivění. Odběrové místo se hojí rychle, štěp urychluje uzávěr rány a obnovuje kožní kryt.
• Odstranění varixů – postižené žíly jsou odstraněny nebo uzavřeny, aby se zlepšil žilní odtok, snížil tlak v povrchovém žilním systému a podpořilo se tak hojení bércových ulcerací. Blíže viz text – operace varixů.

Amputace – je indikována pouze, pokud selžou všechny ostatní možnosti léčby, nebo při rozsáhlém poškození tkání, těžké infekci či kritické ischemii. Cílem je záchrana života, odstranění zdroje infekce či bolesti a zachování co nejvyšší funkčnosti končetiny.